RADEK
Žili v domku dva - třiadevadesátiletý táta a syn s mentálním a těžkým tělesným postižením. Čas ubral síly a ačkoliv byli na všechno dva, nestačilo to. Potřebovali pomoc. Obraceli se na různé organizace. Každá by ráda pomohla, ale také byla specializovaná pouze na jednu problematiku (senioři, vozíčkáři, mentálně postižení). Kombinovanou pomoc nemohli najít. Akutně hrozilo umístění otce na specializované lůžkové oddělení domova důchodců nebo LDN a syna do mimopražského ústavu. Nikdy by se už neviděli.
Sousedé poradili, aby zavolali do POHODY. Od té chvíle za nimi začali docházet asistenti. Pomáhali s nákupy, úklidem, se zařizováním úředních záležitostí, zajistili opraváře. Radkovi prospívala pravidelná koupel i zjištění, že na vozíku se dá zažít mnoho zajímavého a může se s ním i ven. Společně prováděli rehabilitační cvičení, nacvičovali různé dovednosti. Bohužel, otec nedávno zemřel. Radek má svůj domov velmi rád a těžce by nesl umístění do nějakého zařízení. S pomocí asistentů POHODY a pracovnic pečovatelské služby vše zvládá. To nejdůležitější se podařilo. Radek žije doma.
